Vybudování a otevření bistra Jan Paukert na Rohanském nábřeží se neslo ve znamení šibeničních termínů. Vzniknout měl prostor, který v sobě bude spojovat úctu k historii světoznámého lahůdkářství i moderní přístup a špičkové technologie. S kolegyní Irenou Tomisovou jsme se domluvili na společném postupu, rozdělení prací a v průběhu jednoho týdne jsme zpracovali dvě možné podoby interiéru, který v sobě měl spojovat historické kořeny této značky s novým moderním prostředím.

V podobně kvapných termínech, v jakých vznikala studie, se neslo i zpracování projektů, které byly  koordinovány tak, aby nedošlo k podstatnému odchýlení od původního záměru. V průběhu těchto přípravných projekčních prací probíhala již diskuse a vzorkování s naší partnerskou realizační firmou z Prostějova, s níž jsme tou dobou již měli dlouholeté zkušenosti.  Spojujícím motivem byly již od začátku navrhování masivní dubové lamely, jako navázání na linie v logu značky Jan Paukert. Dle architektonického návrhu se tento prvek opakoval jak na zdech a stropě, tak jako oddělující polostěna mezi jednotlivými částmi bistra.

Velice důležitá se ukázala návštěva u paní Paukertové, která svolila k zapůjčení mnoha dobových fotografií a textů, z nichž architektka Tomisová vytvořila časovou osu na černém podkladu zdí kolem baru. Na ní jsou zachyceny klíčové okamžiky vývoje značky Jan Paukert od začátků až po představení dnešního nového konceptu. Návštěvník se zde může dozvědět, že mezi hosty navštěvující lahůdkářství byli i Jan Werich, Lída Baarová či Ema Destinová, že lahůdkářství dodávalo své produkty na stůl, u něhož snídali prezidenti Masaryk a Beneš, a po roce 1989 na ně navázal i Václav Havel.

​